Jak na výzkum – 4. část: Co s vyplněnými dotazníky a daty?

Jak na výzkum – 4. část: Co s vyplněnými dotazníky a daty?

Už máme vyplněné dotazníky – co s nimi dál? Na to se podíváme v dalším dílu seriálu o tom, jak udělat výzkum zejména s pomocí (online) dotazníků. Pokud jsme zvolili online dotazník, máme už data připravená v tabulce, je to nejpohodlnější. Papírové dotazníky musíme ještě „přepsat“, tedy přenést do elektronické podoby.   Přepisování papírových dotazníků Náš systém silně doporučuji nejen pro on-line dotazování, ale i pro výzkum dělaný pomocí “papírových” dotazníků. Máte totiž k dispozici speciální uživatelské rozhraní, které umožňuje rychlý přepis odpovědí z papírového dotazníku do počítače a menší chybovost, než když budete přepisovat třeba do excelové tabulky. Všechny otázky jsou při přepisu v i-Dotazníku na jedné obrazovce a lze přepisovat výhradně s pomocí klávesnice, tedy o dost rychleji.  Tuto funkci najdete pod ikonou „Odpovědi“, nabídka „Obrazovka pro vstup dat“. Usnadní to též vyhodnocení – několika kliknutími pak vygenerujete základní grafy a tabulky.   Vyčištění dat Než se pustíme do analýzy, musíme si v datech uklidit. Podíváme se na ně, alespoň zběžně je prohlédneme a vyloučíme chybné záznamy.  Například naše testovací záznamy zpočátku výzkumu, extrémně neúplné záznamy nebo rádoby vtipně vyplněné dotazníky.   Co s daty? Data z dotazníku nám udělají krásnou obrovskou tabulku, co respondent, to jeden řádek, co otázka či podotázka, to jeden sloupeček. U většího výzkumu se sloupečky táhnou po pravé ruce do nedohledna, dole řádky zase utíkají z monitoru  skrz stůl a zavrtávají se do podlahy. Takhle krásně vypadá prozatím výsledek našeho snažení, i když někoho možná velké tabulky mohou trochu vyděsit. Pokud máme data sesbírána a takto připravena, přichází analýza: provést výpočty, vytvořit grafy, nebo v případě kvalitativního výzkumu udělat kvalitativní analýzu získaných matriálů. Pokud použijete i-Dotazník, pak máte první kroky usnadněné. Několika kliknutími uděláte základní tabulky a grafy a budete tak...
Jak na výzkum – 3. část: Distribuce dotazníků a sběr dat

Jak na výzkum – 3. část: Distribuce dotazníků a sběr dat

Častou slabinou je nepromyšlení distribuce dotazníku, která vychází z formy dotazníku (papírový dotazník, online dotazník) a naopak. U online dotazníku jsou tyto možnosti: zveřejnění odkazu na našem webu, Facebooku apod. zveřejnění odkazu v pravidelném či jednorázovém emailingu, např. v objednávce či newsletteru rozeslání emailových pozvánek z dotazníkového systému – tak je to možné na www.i-dotaznik.cz zveřejnění odkazu jako placené reklamy (např. Google Adwords či reklama na Facebooku)   Rozeslání emailových pozvánek z dotazníkového systému Toto je možné např. u nás na www.i-dotaznik.cz . Má dvě podstatné  výhody, které se obě promítají do vyšší návratnosti: 1)    víme, kdo ještě nedopověděl a můžeme mu poslat upomínku/y. To nám zvedne návratnost minimálně o jednotky procent, většinou to je 10-30 procent. A přitom není nijak ohrožena anonymita respondentů, protože u anonymního průzkumu jde o dvě vzájemně nepropojené tabulky. 2)    těm, kteří odpověděli, můžeme poslat individuální slevový kód na služby poté, co vyplní dotazník. Díky tomu mají klienti větší motivaci odpovědět a my máme vyšší návratnost dotazníku. (Pro úplnost dodám, že slevový kód jako motivaci k účasti můžeme úspěšně použít i u dotazníku s „otevřeným přístupem“, pak se zobrazí na závěrečné „děkovací“ stránce dotazníku a bude pro všechny respondenty stejný).   Distribuce a sběr papírových dotazníků Distribuci a sběr papírových dotazníků musíme promyslet předem. Budeme dotazníky rozdávat? Kdy a komu? Bude si jej moci každý vzít sám? A jak se o tom dozví? Jak budeme dotazníky sbírat? Jak zaručíme bezpečnost a anonymitu? A jak budeme data zpracovávat, kdo bude přepisovat papírové dotazníky a kam? Tyto otázky bychom měli vyřešit již při psaní zadání výzkumu.   Dotazování osobní aneb tváří v tvář Osobní dotazování (face to face) je tradiční technika sběru dat. Pokud ji zvažujete, určitě prolistujte některou z doporučených knížek: musíte především dobře instruovat tazatele, aby svým jednáním nezkreslili výsledky výzkumu.   V dalším pokračování...
Jak na výzkum – 2. část: Vytvoření dotazníku a pilotáž

Jak na výzkum – 2. část: Vytvoření dotazníku a pilotáž

V předcházející části jsme psal o tom, jaké jsou úvodní fáze výzkumu. Nyní se podíváme, jak dál. Konkrétně: jak vytvoříme dotazník. Pokud již jsme spokojeni se zadáním výzkumu, pak přichází další krok: příprava výzkumného nástroje, tedy v případě dotazníkové šetření vytváříme dotazník. A samozřejmě různé formy těchto nástrojů: např. papírový dotazník, který respondent vyplňuje sám. Dále webový online dotazník, který respondent vyplňuje sám na internetu. Nebo jej vytvoříme jako skript (scénář) pro telefonický rozhovor a tazatel odpovědi zaznamenává např. opět do online dotazníku. Vytvoření dotazníku nejčastěji probíhá ve spolupráci sociologa a zadavatele: sociolog sice má odborné znalosti, jak má dotazník vypadat, ale chybí mu znalosti a specifika firmy/organizace a její činnosti. Pokud nemáte po ruce žádného sociologa, ani a nechcete využít našich služeb, pak doporučuji: netvořte vlastní dotazník “na zelené louce”. Použijte a upravte si již vytvořený dotazník, který se osvědčil. Můžete využít naši knihovnu dotazníků, nebo hledat jinde na internetu. Obávám se, že dnes už neexistuje žádné téma, ke kterému by již někdo nevytvořil dotazník. Doplňte vybraný dotazník o témata, která máte navíc, a vyřaďte naopak přebytečné otázky. Využijte prověřené škály, tedy stupnice, pomocí nichž respondent určuje míru souhlasu či nesouhlasu, frekvenci apod. Tím si ušetříte spoustu práce a také předejdete chybám, kterých se “laici” při psaní dotazníku dopouštějí. Pokud přesto trváte na tom, že si chcete vytvořit dotazník zcela vlastní a původní, pak doporučujeme prostudovat si zásady tvorby dotazníku a pak postupujte od cílů přes hypotézy atd. k otázkám a pak především proveďte pilotáž, jak o tom píšu níže.   Vyzkoušení nanečisto – pilotáž dotazníku Pokud již máme dotazník hotový, pak velmi doporučuji, abychom jej otestovali předtím, než jej spustíme naostro. Jak na to? Ideální je do online dotazníku na konec přidat závěrečnou...

Jak na výzkum – 1. část: Od zadání ke vhodné metodě výzkumu

Připravil jsem minisérii o tom, jak uspořádat výzkum. Záměrně jde o obecný návod, tedy bez ohledu na to, jestli jako metodu zvolíme online dotazníky, nebo třeba osobní dotazování (face to face), telefonické (CATI), jejich kombinaci nebo třeba focus group. Cíle výzkumu a zadání Prvním a nejdůležitějším krokem je stanovení cílů výzkumu. Z nich vychází zadání výzkumu: stanovíme, koho se chceme ptát, jaké jsou termíny, jaký máme rozpočet a kdo konkrétně ve firmě či organizaci se bude výzkumu věnovat. Dále určíme, jakým způsobem se chceme ptát. Pokud to nevíme, nic se neděje, s tím může pomoci sociolog či výzkumné agentura, jaký je nejlepší způsob, která metoda bude nejvhodnější. Vytvořit dobré zadání výzkumu je to nejpodstatnější, nejobtížnější a zároveň nejvíce podceňované v celém výzkumu. Další kroky znamenají také spoustu práce, ale je to již cesta podle vytýčených ukazatelů. Pokud ukazatele nastavíme špatně, tak se to během výzkumu těžko napravuje. Co by mělo obsahovat zadání výzkumu?   Zadání výzkumu Cíl výzkumu K čemu mají sloužit zjištění výzkumu Kdo bude s výsledky pracovat především Cílová skupina, základní soubor Témata výzkumu (hypotézy, případně i otázky) Časový harmonogram Zdroje (lidské, finanční i nefinanční) Požadované výstupy z výzkumu Dále může zadání také obsahovat: Formát výzkumu, typ výzkumu, technika dotazování Způsob výběru respondentů Propagace výzkumu, způsob oslovení respondentů Témata a typ výzkumu Další věcí jsou témata výzkumu, tematické okruhy, čeho se výzkum bude týkat. Ideální je, pokud víme přibližně otázky, na které chceme znát odpověď. Nebo pokud sami máme představu o tom, jaká je situace, jaké názory mohou respondenti mít, máme hypotézy o tom, jaký je stav věci. Potom pomocí výzkumu ověřujeme, jestli to tak opravdu je,...

Co si počít se špatným zadáním výzkumu?

Volala mi jedna paní, že potřebují ve firmě pro svého klienta sesbírat data pro jeden krátký výzkum. Jen 12 otázek. A že by to potřebovali rychle – za 4 dny. A že by potřebovali 50 respondentů v každém kraji, ale nemusí to být reprezentativní. A na kolik by to vyšlo. Ukázalo se, že už oslovila X, ale jejich nabídka jí přišla tak drahá, že  – podle jejích slov – „by mě vyšlo levněji, kdybych se sebrala a zeptala se lidí na ulici“. Také se ukázalo, že mají online dotazník umístěný na Y, ale zjistili, že nedokáží sehnat respondenty, kteří by jim to vyplnili. Propočítal jsem kalkulaci, ale vychází úplně nesmyslná čísla vzhledem ke kvalitě výsledků, které to přinese: rozpočet se pohybuje v desetitisících a dostanete za to nereprezentativní vzorek – i když pořádně velký. Problém je samozřejmě v onom zadání: 50 respondentů v každém kraji je 700 respondentů celkem. Tedy dostanou nereprezentativní výzkum, ale s pěkně nafouknutým vzorkem. Domnívají se, že chtějí jednoduchý nenáročný výzkum – a měl by tedy stát pár korun. Ve skutečnosti chtějí vzorek větší, než se používá pro spoustu šetření reprezentativních pro celou ČR. A jsou překvapeni, na kolik to vyjde. Odpověď je jednoduchá: pokud si myslíte, že seženete odpovědi 700 respondentů levněji vlastními silami, směle do toho. Vyražte do ulic, probrouzdejte internet, oslovujte, shánějte. Tolik lidí získat je totiž něco úplně jiného než třeba získat třeba 70 – a v tomto konkrétním případě (jak vyplývá z úlohy, kterou řešili) by jim to úplně stačilo. Ale správná odpověď by měla být: „Vážená paní Z., musíte přesvědčit Vašeho klienta, že vzorek 700 lidí je nesmysl vzhledem k tomu, co nyní...