Blog o tom, jak dělat a nedělat online dotazníky

Mnoho dní trávím mezi online dotazníky, někdy za den vidím víc online dotazníků než živých lidí. To určitě zanechá stopy, a tak na této stránce najdete semtam nějakou úvahu, která se týká online dotazníků či dotazníkových šetření, nebo dokonce sociologického výzkumu či výzkumu trhu obecně.

Také takhle se dá dělat výzkum

Zúčastnil jsem se schůzky k reprezentativnímu výzkumu mezi obyvateli, který chystá jedna obec ohledně nového obecního projektu. Je třeba říci, že jde o projekt opravdu bohulibý a sám jsem velmi pro to, aby se zrealizoval. Konkrétní detaily budu samozřejmě mlžit. Zážitky mi to přineslo natolik silné, že se o ně musím podělit. Dotazníkové šetření bude realizovat firma, které o sobě říká, že je vzdělávací: nabízí školení pro úředníky (opravdu: přímo pro úředníky), pak pro jednotlivce (úředník není jednotlivec, mají pro něj jiné kurzy) a také pro týmy. Proč bude právě tahle firma dělat výzkum? Protože se zná s panem starostou, nevím, jestli osobně, nebo jestli ho vzdělávají jako úředníka, jednotlivce nebo dokonce jako tým. Kromě majitele firmy byl na schůzce člověk, který má podle šéfových slov s výzkumy bohaté zkušenosti a bude výzkum řídit. To mě trochu zarazilo, protože mezitím jsem už viděl dotazník, který připravili. Ale vše se rychle vysvětlilo – „bohaté zkušenosti“ znamená, že si v době studií přivydělával jako tazatel, takže prý dobře ví, „jak se to dá ošidit z té druhé strany“. Jimi připravený dotazník mě nadchnul, protože výrazně obohatil moji sbírku toho, jak dotazník a otázky nemají vypadat – rád to využívám na seminářích, protože takové ukázky účastníky vždycky pobaví a pomůžou si největší prohřešky zapamatovat. Největší perličkou bylo, že po ubezpečení, že se jedná o anonymní průzkum, následovaly na konci dotazníku kolonky pro jméno, podpis respondenta a jeho adresu. To se mi podařilo změnit. Co se mi však nepodařilo změnit, bylo znění ústřední otázky: „Myslíte si, že jsou dětská hřiště v naší obci zbytečná a měla by se zrušit?“ Ano – Ne. Za to by se nemusel stydět ani...

Jak udělat vícejazyčný online dotazník

i-Dotazník.cz umožňuje snadno vytvářet jazykové mutace dotazníku, tedy vytvořit vícejazyčný online dotazník. Každá otázka pak má pro jednotlivé jazykové verze svoji variantu, které se v administraci dotazníku zobrazují jako záložky. Automaticky se respondentům zobrazují technické pokyny v příslušném, jazyce, aniž byste je museli překládat. Výhodou je, že se všechny odpovědi všech respondentů „načítají“ do jednoho online dotazníku, do jedné velké tabulky bez ohledu na to, v jakém jazyce respondent online dotazník vyplnil. Podobně pak můžete grafy a tabulky generovat v systému pro všechny odpovědi najednou, nebo filtrovat podle jazykové verze online dotazníku (pokud však zařadíte jazykovou verzi jako jednu z otázek) a vytvořit tak automatické výstupy jen pro takto určenou část online dotazníků. Další jazykové mutace je možné nastavit pod ikonou „Vlastnosti průzkumu“, volba „Globální nastavení“. Na záložce „Obecné“ pak už jen z nabídky přesunete vybrané jazyky v nabídce „Další jazyky“. Při vytváření online dotazníku potom vždy přibude pro každý přidaný jazyk nová záložka pro vložení textu v daném jazyce. Nápovědné texty a instrukce se zobrazují automaticky v jazyce, který si respondent zvolí na začátku výzkumu. Jak systém pozná, v jakém jazyce má online dotazník ukázat? Pokud identifikace jazyka není obsažena přímo v odkazu na vícejazyčný online dotazník, nabídne se volba jazyka respondentovi na začátku online dotazníku, výchozím jazykem je čeština. Odkaz na online dotazník se však už respondentovi může zobrazit přímo v jeho jazyce – pokud jej víme. Stačí v odkazu na výzkum nahradit v řetězci „…lang=cs“ příslušnou zkratkou, např. „… lang=fr“ pro francouzštinu, „de“ pro němčinu apod. Ještě snazší to je, pokud rozesíláme emailové pozvánky k online dotazníku přímo ze systému i-dotaznik.cz – pak kód jazyka vložíme přímo k emailové adrese respondenta (pokud jej...

Jak zvýšit návratnost online dotazníků?

Návratnost online dotazníků je velmi proměnlivá. Samozřejmě nejvíce závisí na kvalitě výběrového souboru, tedy aktuálnosti emailových kontaktů a pak motivaci respondentů odpovědět. Jak na motivaci můžeme zapracovat? Podívejme se na možnosti, které nabízí online dotazník, konkrétně na motivaci dobrým pocitem, slevovým kódem a upomínkami. Obecně motivace může být nehmotná či hmotná. V prvním případě respondent vyplní dotazník s příslibem toho, že pro nás udělá něco dobrého a bude z toho mít dobrý pocit. Obvykle je tato motivace doménou výzkumů neziskových organizací či jiných bohulibých institucí, jako jsou knihovny. Velká část respondentů své oblíbené neziskovce ráda pomůže a vyplní pro ni online dotazník. Nic za to neočekává a často jsou lidé i rádi, že se o jejich názor jejich neziskovka zajímá. Je to také proto, že spoustě jiných organizací, a zejména úřadům, je názor „klientů“ ukradený. Úkolem pro zadavatele-neziskovku je jen zdůraznit, jak je to pro ni důležité, a nezapomenout poděkovat. Opačným případem je negativní motivace, tedy hrozba nějakou sankcí, pokud respondent dotazník nevyplní. To je ale situace jen velmi zřídkavá. Jen připomenu, že tuto možnost můžete v našich online dotaznících využít nejen u neanonymních šetření, ale i u anonymních dotazníků, protože záznamy o vyplnění/nevyplnění dotazníků jsou v tomto případě oddělené od samotných odpovědí. Trochu jinak to je s motivací u komerčních online dotazníků. Zákazníci většinou očekávají nějakou odměnu. Pokud použijete online dotazník, můžete respondentům nabídnout slevový kupón na další služby či nákup. Kromě názoru zákazníka tak můžete podpořit i jeho věrnost a pobídnout k dalšímu využití vašich služeb. Distribuci slevového kódu za vyplnění online dotazníku můžete udělat těmito způsoby: Slevový kód vložíte do závěrečné obrazovky, tedy do poděkování. Po vyplnění online dotazníku jej respondent uvidí a...

Jak na výzkum – 5. část: Doporučení na závěr

V poslední části seriálu se podíváme na to, jaké se nejčastěji dělají chyby a jak nám život komplikuje taková věc, jako je etika výzkumu.   Neopakovat známé chyby Je zbytečné opakovat chyby, které již před námi udělali naši předchůdci. Jaké jsou ty nejčastější? nejdříve ze všeho se začne psát dotazník (ještě dříve než si stanovíme cíle), nejsou stanoveny cíle výzkumu, není jasné, kdo konkrétně s výsledky bude pracovat, v dotazníku jsou chybně formulované otázky a varianty odpovědí, chybně zvolená metoda výběru respondentů výsledky ankety se vydávají za výzkum – výsledky se považují za reprezentativní, ačkoli zdaleka nejsou.   Zvládneme to vlastními silami? Jednoduchá otázka, ale složitá odpověď. Pokud použijete některých z připravených dotazníků a máte mezi zaměstnanci někoho, kdo umí pracovat s Excelem či podobným programem a zvládne vyhodnotit výsledky, pak není důvod, proč se do dotazníku nepustit jen vlastními silami. Pokud je vaše zadání výzkumu složitější, nebo máte problém jej naformulovat, pokud si nejste jisti se zorganizováním výzkumu či analýzou, pak doporučuji využít služeb externistů. Třeba i s dílčími věcmi, jako je vytvoření dotazníku, analýza dat anebo „vydolování“ doporučení, co na základě výzkumu změnit.   Etika výzkumu Pokud realizujeme výzkum, musíme mít na paměti, že kromě metodologických zásad bychom měli respektovat i etická pravidla. Mezi ty hlavní patří dodržení anonymity odpovědí, pokud ji slibujeme, dobrovolnost účasti a právo na otázky v dotazníku neodpovědět a samozřejmě také korektní interperetace: odlišení našich domněnek od skutečně prokázaných závěrů.   Závěrem Výzkum je užitečný tehdy, pokud potřebujeme od lidí získat strukturované a uspořádané odpovědi. Ty mají totiž mnohem větší vypovídací hodnotou než naše domněnky či domněnky a odhady našich spolupracovníků. Výzkum je jednou z cest, jak...

Jak na výzkum – 4. část: Co s vyplněnými dotazníky a daty?

Už máme vyplněné dotazníky – co s nimi dál? Na to se podíváme v dalším dílu seriálu o tom, jak udělat výzkum zejména s pomocí (online) dotazníků. Pokud jsme zvolili online dotazník, máme už data připravená v tabulce, je to nejpohodlnější. Papírové dotazníky musíme ještě „přepsat“, tedy přenést do elektronické podoby.   Přepisování papírových dotazníků Náš systém silně doporučuji nejen pro on-line dotazování, ale i pro výzkum dělaný pomocí „papírových“ dotazníků. Máte totiž k dispozici speciální uživatelské rozhraní, které umožňuje rychlý přepis odpovědí z papírového dotazníku do počítače a menší chybovost, než když budete přepisovat třeba do excelové tabulky. Všechny otázky jsou při přepisu v i-Dotazníku na jedné obrazovce a lze přepisovat výhradně s pomocí klávesnice, tedy o dost rychleji.  Tuto funkci najdete pod ikonou „Odpovědi“, nabídka „Obrazovka pro vstup dat“. Usnadní to též vyhodnocení – několika kliknutími pak vygenerujete základní grafy a tabulky.   Vyčištění dat Než se pustíme do analýzy, musíme si v datech uklidit. Podíváme se na ně, alespoň zběžně je prohlédneme a vyloučíme chybné záznamy.  Například naše testovací záznamy zpočátku výzkumu, extrémně neúplné záznamy nebo rádoby vtipně vyplněné dotazníky.   Co s daty? Data z dotazníku nám udělají krásnou obrovskou tabulku, co respondent, to jeden řádek, co otázka či podotázka, to jeden sloupeček. U většího výzkumu se sloupečky táhnou po pravé ruce do nedohledna, dole řádky zase utíkají z monitoru  skrz stůl a zavrtávají se do podlahy. Takhle krásně vypadá prozatím výsledek našeho snažení, i když někoho možná velké tabulky mohou trochu vyděsit. Pokud máme data sesbírána a takto připravena, přichází analýza: provést výpočty, vytvořit grafy, nebo v případě kvalitativního výzkumu udělat kvalitativní analýzu získaných matriálů. Pokud použijete i-Dotazník, pak máte první kroky usnadněné. Několika kliknutími uděláte základní tabulky a grafy a budete tak...

Jak na výzkum – 3. část: Distribuce dotazníků a sběr dat

Častou slabinou je nepromyšlení distribuce dotazníku, která vychází z formy dotazníku (papírový dotazník, online dotazník) a naopak. U online dotazníku jsou tyto možnosti: zveřejnění odkazu na našem webu, Facebooku apod. zveřejnění odkazu v pravidelném či jednorázovém emailingu, např. v objednávce či newsletteru rozeslání emailových pozvánek z dotazníkového systému – tak je to možné na www.i-dotaznik.cz zveřejnění odkazu jako placené reklamy (např. Google Adwords či reklama na Facebooku)   Rozeslání emailových pozvánek z dotazníkového systému Toto je možné např. u nás na www.i-dotaznik.cz . Má dvě podstatné  výhody, které se obě promítají do vyšší návratnosti: 1)    víme, kdo ještě nedopověděl a můžeme mu poslat upomínku/y. To nám zvedne návratnost minimálně o jednotky procent, většinou to je 10-30 procent. A přitom není nijak ohrožena anonymita respondentů, protože u anonymního průzkumu jde o dvě vzájemně nepropojené tabulky. 2)    těm, kteří odpověděli, můžeme poslat individuální slevový kód na služby poté, co vyplní dotazník. Díky tomu mají klienti větší motivaci odpovědět a my máme vyšší návratnost dotazníku. (Pro úplnost dodám, že slevový kód jako motivaci k účasti můžeme úspěšně použít i u dotazníku s „otevřeným přístupem“, pak se zobrazí na závěrečné „děkovací“ stránce dotazníku a bude pro všechny respondenty stejný).   Distribuce a sběr papírových dotazníků Distribuci a sběr papírových dotazníků musíme promyslet předem. Budeme dotazníky rozdávat? Kdy a komu? Bude si jej moci každý vzít sám? A jak se o tom dozví? Jak budeme dotazníky sbírat? Jak zaručíme bezpečnost a anonymitu? A jak budeme data zpracovávat, kdo bude přepisovat papírové dotazníky a kam? Tyto otázky bychom měli vyřešit již při psaní zadání výzkumu.   Dotazování osobní aneb tváří v tvář Osobní dotazování (face to face) je tradiční technika sběru dat. Pokud ji zvažujete, určitě prolistujte některou z doporučených knížek: musíte především dobře instruovat tazatele, aby svým jednáním nezkreslili výsledky výzkumu.   V dalším pokračování...

Jak na výzkum – 2. část: Vytvoření dotazníku a pilotáž

V předcházející části jsme psal o tom, jaké jsou úvodní fáze výzkumu. Nyní se podíváme, jak dál. Konkrétně: jak vytvoříme dotazník. Pokud již jsme spokojeni se zadáním výzkumu, pak přichází další krok: příprava výzkumného nástroje, tedy v případě dotazníkové šetření vytváříme dotazník. A samozřejmě různé formy těchto nástrojů: např. papírový dotazník, který respondent vyplňuje sám. Dále webový online dotazník, který respondent vyplňuje sám na internetu. Nebo jej vytvoříme jako skript (scénář) pro telefonický rozhovor a tazatel odpovědi zaznamenává např. opět do online dotazníku. Vytvoření dotazníku nejčastěji probíhá ve spolupráci sociologa a zadavatele: sociolog sice má odborné znalosti, jak má dotazník vypadat, ale chybí mu znalosti a specifika firmy/organizace a její činnosti. Pokud nemáte po ruce žádného sociologa, ani a nechcete využít našich služeb, pak doporučuji: netvořte vlastní dotazník „na zelené louce“. Použijte a upravte si již vytvořený dotazník, který se osvědčil. Můžete využít naši knihovnu dotazníků, nebo hledat jinde na internetu. Obávám se, že dnes už neexistuje žádné téma, ke kterému by již někdo nevytvořil dotazník. Doplňte vybraný dotazník o témata, která máte navíc, a vyřaďte naopak přebytečné otázky. Využijte prověřené škály, tedy stupnice, pomocí nichž respondent určuje míru souhlasu či nesouhlasu, frekvenci apod. Tím si ušetříte spoustu práce a také předejdete chybám, kterých se „laici“ při psaní dotazníku dopouštějí. Pokud přesto trváte na tom, že si chcete vytvořit dotazník zcela vlastní a původní, pak doporučujeme prostudovat si zásady tvorby dotazníku a pak postupujte od cílů přes hypotézy atd. k otázkám a pak především proveďte pilotáž, jak o tom píšu níže.   Vyzkoušení nanečisto – pilotáž dotazníku Pokud již máme dotazník hotový, pak velmi doporučuji, abychom jej otestovali předtím, než jej spustíme naostro. Jak na to? Ideální je do online dotazníku na konec přidat závěrečnou...

Jak na výzkum – 1. část: Od zadání ke vhodné metodě výzkumu

Připravil jsem minisérii o tom, jak uspořádat výzkum. Záměrně jde o obecný návod, tedy bez ohledu na to, jestli jako metodu zvolíme online dotazníky, nebo třeba osobní dotazování (face to face), telefonické (CATI), jejich kombinaci nebo třeba focus group. Cíle výzkumu a zadání Prvním a nejdůležitějším krokem je stanovení cílů výzkumu. Z nich vychází zadání výzkumu: stanovíme, koho se chceme ptát, jaké jsou termíny, jaký máme rozpočet a kdo konkrétně ve firmě či organizaci se bude výzkumu věnovat. Dále určíme, jakým způsobem se chceme ptát. Pokud to nevíme, nic se neděje, s tím může pomoci sociolog či výzkumné agentura, jaký je nejlepší způsob, která metoda bude nejvhodnější. Vytvořit dobré zadání výzkumu je to nejpodstatnější, nejobtížnější a zároveň nejvíce podceňované v celém výzkumu. Další kroky znamenají také spoustu práce, ale je to již cesta podle vytýčených ukazatelů. Pokud ukazatele nastavíme špatně, tak se to během výzkumu těžko napravuje. Co by mělo obsahovat zadání výzkumu?   Zadání výzkumu Cíl výzkumu K čemu mají sloužit zjištění výzkumu Kdo bude s výsledky pracovat především Cílová skupina, základní soubor Témata výzkumu (hypotézy, případně i otázky) Časový harmonogram Zdroje (lidské, finanční i nefinanční) Požadované výstupy z výzkumu Dále může zadání také obsahovat: Formát výzkumu, typ výzkumu, technika dotazování Způsob výběru respondentů Propagace výzkumu, způsob oslovení respondentů Témata a typ výzkumu Další věcí jsou témata výzkumu, tematické okruhy, čeho se výzkum bude týkat. Ideální je, pokud víme přibližně otázky, na které chceme znát odpověď. Nebo pokud sami máme představu o tom, jaká je situace, jaké názory mohou respondenti mít, máme hypotézy o tom, jaký je stav věci. Potom pomocí výzkumu ověřujeme, jestli to tak opravdu je,...

Když tvůrci online dotazníků neznají míru

Dostal jsem se před časem k webovému dotazníku, oblast stavební spoření, téma: znalost, image, testování reklamní kampaně. Být respondentem je tvrdý chleba: podle mého odhadu trvalo vyplnění dotazníku respondentům nejméně 33 minut, odměna kolem 50 Kč. Nedalo mi to a prošel dotazník až do konce, protože byl pozoruhodný. Na dotazníku byla zarážející jedna věc, tedy hlavně jedna věc: vyplňování několika baterií otázek po každé jednotlivé položce. Celkem desítky obrazovek, na kterých se zobrazí 1 výrok z baterie, škála a název jedné stavební spořitelny. Na další obrazovce je vše stejné, jen se změní název spořitelny. Takže třeba zjišťování image stavebních spořitelen typu „je moderní“, „je seriózní“ je uděláno tak, že se vždy zobrazí jeden výrok pro jednu spořitelnu. Výroků je celkem 8, stavebních spořitelen nabízeno také 8. Celkem 64 obrazovek, které musí respondent vyplnit. Pikantní je, že spořitelny máme hodnotit dokonce na 10 bodové škále! A jedeme dále! Nyní nás čeká dalších 25 výroků, tedy 25 obrazovek, kde ke každému výroku zaklikáváme všechny spořitelny, na které charakteristika sedí. Tedy u každého výroku by respondent měl zvažovat, zda to na každou ze spořitelen pasuje či ne. Měl by tedy provést 200 krátkých zamyšlení.  A když toto zdolá, má za sebou už přibližně třetinu dotazníku. Pochybuji o tom, že si tvůrce dotazníku zkusil svůj výtvor sám vyplnit. Jinak by jej nemohl takto postavit.   Některé dotazníky musí být dlouhé, pokud mají pokrýt všechny nezbytné oblasti – přes usilovnou snahu je nelze ani zkrátit (aniž bychom přišli o podstatnou informaci pro naše závěry), ani udělat pro respondenty snesitelnější. To ale není případ tohoto dotazníku. Nevidím do zadání výzkumu, ale přinejmenším šlo zapracovat na snesitelnosti....

Používat povinné otázky v online dotazníku?

Udělat nějakou otázku online dotazníku jako povinnou je velmi jednoduché: při vytváření otázky se jen zaškrtne „Povinné: Ano“ a je to. Nyní všichni respondenti musí otázku v anketě vyplnit, ať chtějí, nebo ne. Systém je nepustí dál, otázku jim označí červeně a nahlásí, že alespoň jedna otázka zůstala nevyplněna.   Často se setkávám s přáním, aby pokud možno všechny otázky v dotazníku byly „povinné“, tedy aby je všichni respondenti museli vyplnit. Odkud se toto přání bere? Nejspíše pramení z v mysli zakotvené představy, že pokud označíme všechny otázky jako povinné, donutíme tím respondenta zodpovědět na náš dotazník zodpovědně, to znamená úplně. Atribut povinnosti je v té představě jakýsi online bič, který visí nad nezodpovědným respondentem, který by se odvážil nevyplnit některou z našich otázek. Jenže tyhle online biče moc nefungují (pokud tedy nejsme nějaká aplikace státní správy nebo grantové agentury, kterou není možné obejít). Kdo zažil frustraci z formuláře, který vám dokola opakuje, že ještě toto a toto pole je nutné vyplnit nebo je vyplněné špatně, bude souhlasit s tím, že takový „bič“ vede v případě online dotazníku k jedinému – respondent s klidem či naštvaně zavře okno prohlížeče a jde brouzdat někam jinam.   Představme si, že bychom dotazníky sbírali nikoli online (CAWI), ale klasicky face to face na ulici – jak respondenta donutíme, aby odpověděl na otázku, na kterou odpovědět nechce? Nijak. Tedy když pominu různé „vyspělé tazatelské techniky“ ve stylu „Tak tam něco napišme, já to nemůžu odevzdat prázdné, co třeba za a)…“ Anebo si představme, jak by takový výzkum probíhal po telefonu (CATI). Za jak dlouho naštvaný respondent položí hovor? Nejen laičtí výzkumníci totiž zapomínají...